Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

kubrtsamorost

Prckova Bobrůvka 9.-11.1.2015

116 fotek leden 2015 434 zobrazení 1 komentář
Když mi přišlo zvadlo od Prcka na Bobrůvku,hned jsem věděl. že to bude vydařená akce. Ostatně jako vždy.
Dočkal jsem se. Hupsnul do Rudého šípu a vyrazil. V pátek je posezení u Prcka ve sklípku. Prcek zajistí občerstvení a na nás je, abychom to zfutrovali. I dobré vínko z těch svahů pod Pálavou teklo a dobrá muzika se hrála. Ustlal jsem si tradičně pod palmami.
Ráno jsme dojedli zbytky,dali kafe a hurá na vlak. Vagón burácel trampskými písněmi a cesta utekla jako voda. Až to jednomu přišlo líto, že budem vystupovat.
Z Věžné jsme se vydali hlubokými lesy přímo vzhůru, až jsme došli do osady,jež se zove Střítěž,myslím. Tam v místní hasičárně na nás čekalo občerstvení ve vyhřáté klubovně a místní hasičky se o nás s láskou staraly jako o vlastní. Šťastné chvíle s hasičkami přerušil Prckův povel a tak jsem šel s Vikym a Pečenkou na hrad Lísek jako předvoj a tam jsme rozdělali voheň a nanosili dřevo. Asi za hodinku přišli ostatní a pekly se buřty a pilo se medvědí mléko. Buhví, kterou medvědici Prcek podojil, ale vonělo to jako něco s rumem a prý to bylo výborné.
Prošli jsme pěkným kempem Idaho a po nějakém čase došli k Bobrůvce. Ta byla plná a div,že netekla ven z koryta. pokračovali jsme podél proudu a už se stmívalo. Když jsme došli k lávce, byla už tma a překonání této překážky bylo adrenalinové dobrodružství. Lávka byla chatrná a pod ní burácela řeka jako dívá. Stačil jediný pohyb, a následoval by pád do chladných hlubin rozbouřené Bobrůvky.
Po překonání řeky jsme došli k Prckově boudě. Tam na nás čekal předvoj s občerstvením v podobě zabíjačky. Dobře jsme se měli a do rána se hrálo a pělo. Tedy bezemě neb já jsem tvor spavý.
Ráno se uklidilo a šli jsme dál.
Po nějaké době jsem zjistil, že jsem ztratil karimatku a tak jsem ji šel hledat. Natolik jsem se zdržel, než jsem ji našel, že už by jsem ostatní nedohnal.
Osyřel jsem.
Zvolil jsem tedy smer a vydal se vlastní cestou necestou údolím Hadího potoka. No bylo to nádherné údolí. Jedinou chybou bylo, že jsem se nemohl rozloučit s Kamarády. Ale jistě je zase potkám někdy,někde. A tak jsem šel a objevil studánku s nádhernými vodopády. Neodolal jsem a uvařil si tam kafe. Na Bobrůvku jsem znovu narazil pod Treckovou roklí.
Šel jsem dál, kolem řeky a kochal se krásami.
Už k večeru mi volá Prcek,kde jsem a já že v Boudách pod Skryjema. Přijel pro mě svým ocelovým ořem. Pak jsme se rozloučili a já jel dom.
Díky, Prcku, za vše. Parádně jsi se o nás postaral.
Hola ,Kamarádi, jsem rád, že jsem s vámi mohl ten víked být. Díky.
Hau Kóla.
Ahoj někdy,někde.

Komentáře

přidat komentář

Jste na konci alba

Sdílet album

Další alba autora
Podobná alba

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron